PPVE (2183014) – Témata semestrálních prací 2023/2024
Vedoucího vybraného tématu kontaktujte mailem s dotazem na upřesnění zadání a zda je téma ještě volné. Pokud se na řešení tématu projektu s vedoucím dohodnete, sdělte tuto informaci sekretářce ústavu na adresu jana.novotna@fs.cvut.cz pro zaevidování – uveďte označení projektu, název tématu a jméno vedoucího.
2183014 PPVE – Pokrokové procesy využití energií | |||
Témata semestrálních prací za Ústav energetiky (Ú 12115) | student | vedoucí | |
1 | Carbon capture – jak lze zachycovat CO2 ze spalovacích procesů: náplní je zpracování stručného přehledu a principů funkce technologií použitelných pro záchyt ze spalovacího procesu, s rozlišením na pre-combustion, post-combustion a oxy-combustion technologie. | Lukáš Ševčík | prof. Jan Hrdlička |
2 | Biomasa jako obnovitelný zdroj energie: cílem je zpracovat statistická data týkající se míry a způsobů využívání biomasy v ČR, a stručný přehled možných technologií a postupů, kterými lze biomasu energeticky využívat nebo transformovat na kapalná a plynná paliva. | Filip Ličman | prof. Jan Hrdlička |
3 | Energetické využití odpadu – tuhá alternativní paliva: náplní práce je průzkum aktuálně platné legislativy v ČR, týkající se nakládání s odpady a jejich možné přeměny na TAP (tuhá alternativní paliva), vyhledání statistických dat, a rešerše charakteristických vlastností TAP. | Jakub Smola | prof. Jan Hrdlička |
4 | Bezpečnost dodávek elektřiny v ČR v horizontu r. 2030 Cílem práce je zpracovat vybrané údaje v dokumentu MAF 2023 v kontextu Národního klimaticko-energetického plánu a webu Fakta o klimatu. |
Richard Kašpar | Ing. Jakub Maščuch, Ph.D. |
5 | Projekty paroplynových zdrojů v ČR do roku 2030 Cílem práce je rešerše veřejně dostupných informací o připravovaných plynových a paroplynových zdrojích elektřiny v ČR do roku 2030. |
Ing. Jakub Maščuch, Ph.D. | |
6 | Energetická bilance Ukrajiny Cílem práce je rešerše bilance energetických zdrojů a spotřeb energií na Ukrajině, výstup poslouží jako podklad pro jednání s ministerstvy v ČR. |
Ing. Jakub Maščuch, Ph.D. | |
7 | Energetické využití čistírenských kalů – student vypracuje rešerši o současném stavu nakládání s čistírenskými kaly v ČR, možnostech jejich efektivního energetického využití a současném stavu energetického využití kalů ve světě. Dále bude práce obsahovat krátkou materiálovou a energetickou bilanci produkce čistírenských kalů v ČR, ze které bude možné odvodit teoretickou velikost nového zařízení pro energetické zpracování kalů. | Ing. Matěj Vodička, Ph.D. | |
8 | Plazmové zplyňování odpadu – práce bude obsahovat popis principu plazmového zplyňování odpadu, možné varianty konstrukčního uspořádání zplyňovacích komor, popis odlišností, výhod a nevýhod oproti běžnému spalování odpadu. | Viktor Horák | Ing. Matěj Vodička, Ph.D. |
9 | Vysokokapacitní akumulace elektrické energie – v souvislosti s nárůstem instalované kapacity výroby elektrické energie obnovitelnými zdroji energie se zvyšuje potřeba akumulovat elektrickou energii. Práce bude obsahovat rešerši technologií vhodných pro vysokokapacitní akumulaci elektrické energie a porovnání jednotlivých technologií v klíčových parametrech (možná kapacita, běžný výkon, investiční a provozní náklady, účinnost, náročnost realizace…) | Michal Sál | Ing. Matěj Vodička, Ph.D. |
10 | Okna jako fototermické kolektory – konstrukci oken lze upravit pro lehké ohřívání venkovního vzduchu, který může zajišťovat řízené větrání místností a tím přispívat ke snížení spotřeby tepelné energie na vytápění v zimním a přechodném období (orientace J, JZ, JV). | Ing. Martin Neužil, Ph.D. | |
11 | Zatmavovací okna – konstrukci oken/zasklení lze upravit pro změnu barvy/emisivity v letním období dle intenzity dopadající sluneční radiace za účelem snížení tepelných zisků od oslunění a tím i snížení spotřeby chladící energie (orientace J, JZ, JV). Lze použít i provětrání mezery mezi zasklením | Ing. Martin Neužil, Ph.D. | |
12 | Fototermální kolektory s akumulační vložkou – upravená konstrukce fototermálního teplovzdušného kolektoru, která obsahuje lehký akumulační materiál, což umožnuje využítí naakumulovaného tepla v době, po západu slunce (orientace J, JZ, JV). | Ing. Martin Neužil, Ph.D. | |
13 | Moderní trendy v oblasti sušení paliv Sušení je energeticky náročný proces, proto se stále hledají způsoby jak sušit efektivně. Práce se bude zabývat srovnáním aktuálně využívaných způsobů sušení a nových trendů s výhledem pro budoucí využití. |
Ing. Jan Havlík, Ph.D. | |
14 | Využití kondenzačních kotlů na biomasu Kondenzační kotle jsou běžně využívanou technologií při spalování zemního plynu. Novým trendem je využití kondenzace spalin u kotlů na biomasu. Práce by měla popsat možné konfigurace kondenzačních kotlů na biomasu a přínos kondenzace spalin na účinnost kotle. |
Ing. Jan Havlík, Ph.D. | |
15 | Nové materiály pro výrobu fotovoltaických článků S rozvojem využívání solární energie jsou hledány nové materiály pro fotovoltaické články s vyšší účinností výroby elektrické energie. Práce by měla porovnat klasické nejvíce používané křemíkové články a nově vyvíjené typy fotovolatických článků. |
Ing. Jan Havlík, Ph.D. | |
16 | Malé větrné turbíny – Rešerše zabývající se technickými parametry malých větrných turbín a jejich využitím. | Matouš Heráň | Ing. Klára Osičková |
17 | Agrovoltaika – Rešerše na téma agrovoltaiky kombinující výrobu elektřiny z fotovoltaických elektráren s pěstováním potravin a zhodnocení možného potenciálu tohoto konceptu. | Ing. Klára Osičková | |
18 | Integrace fotovoltaických systémů do budov – Práce zabývající se vývojem a komerčním využitím různých fotovoltaických systémů (vyjma klasických fotovoltaických panelů), které je možné integrovat do budov (např. solární tašky, fotovoltaické sklo nebo solární žaluzie). | Ing. Klára Osičková | |
19 | Fotovoltaické střešní krytiny | Ing. Albert Vocel | |
20 | Využití trakčních baterií elektromobilů a jejich dobíjení pro regulaci sítě | Ing. Albert Vocel | |
21 | Aktuální trendy ve využívání geotermální energie | Ing. Albert Vocel | |
22 | Energetické využití hydrátů plynu – rešerše současného stavu | Ing. Adam Huněk | |
23 | Porovnání možností sezónní akumulace elektřiny z OZE – rešerše současného stavu | Ing. Adam Huněk | |
24 | Rešerše aerodynamických tunelů pro studium eroze lopatek – Seznámení se se stávajícím experimentem v laboratoři Ústavu energetiky a porovnání se srovnatelnými ve světě. | Ing. Adam Huněk | |
25 | Technologie POWER-2-X (zaměření na syntetická paliva) – rešerše současného stavu | Ing. Ondřej Bartoš, Ph.D. | |
26 | Využití hydrátů plynu pro trvalé ukládání CO2 – analýza možností dlouhodobého skladování CO2 ve formě hydrátů na dně moří. – rešerše současného stavu | Ing. Ondřej Bartoš, Ph.D. | |
27 | Optická měření částic se zaměřením na energetiku – Seznámení se se stávajícím experimentem v laboratoři Ústavu energetiky a porovnání se srovnatelnými ve světě. | Ing. Ondřej Bartoš, Ph.D. | |
28 | Služby výkonové rovnováhy (SVR) – Student vypracuje rešerši na téma SVR s důrazem na využití bateriových uložišť. Rešerše bude zahrnovat typy poskytovaných SVR, jejich definice a využití. Dále bude provedena rešerše dostupných zařízení pro tyto služby (diesel generátory, plynové motory, elektrokotle, bateriová uložiště aj.). V neposlední řadě bude provedena ekonomická analýza služeb výkonové rovnováhy. | Ing. Michael Dvořák | |
29 | Vodíkové technologie – Student vypracuje rešerši na téma výroby vodíku pomocí elektrolyzérů. Tj. uvést existující typy elektrolyzérů a jejich použitelnost v praktických aplikacích. Například výroba vodíku pro chlazení generátorů, dodávka vodíku do plynárenské soustavy, výroba vodíku pro automobilovou aplikaci. Dále se práce zaměří na potřebnou kvalitu vody pro výrobu vodíku v elektrolyzérech. V neposlední řadě bude rešerše zahrnovat i možnosti skladování vodíku a jeho transportu | Ing. Michael Dvořák | |
30 | Malé vodní elektrárny – Student vypracuje rešerši na téma malých vodních elektráren pro malé podniky. Tj. uvést existující typy vodních turbín (výkonové charakteristiky, atd.). Dále pak budou popsány nejrelevantnější typy vodních elektráren pro průmyslovou aplikaci tj. pro zásobování malého podniku elektrickou energií. Příklady reálných instalací (pokud jsou), výrobci těchto turbín, ceny zařízení. | Ing. Michael Dvořák | |
31 | CCU technologie – využití CO2 ve stavebnictví – Základní myšlenkou technologií CCU (Carbon Capture and Utilization) je zachytit oxidu uhličitého (CO2) ze spalin, nebo jiného odpadního procesního plynu, ovšem CO2 se místo trvalého ukládání dále využívá. Oxid uhličitý je plyn, který má vysoké využití napříč celým průmyslovým sektorem a existuje tedy potenciál pro jeho využití. Opětovné využívání může zpomalit emise uhlíku do atmosféry a současně snížit spotřebu původních surovin. Student se v daném tématu zaměří na využití CO2 ve stavebnictví. | Ing. Pavel Skopec, Ph.D. | |
32 | CCU technologie – Využití CO2 v bioreaktorech – Základní myšlenkou technologií CCU (Carbon Capture and Utilization) je zachytit oxidu uhličitého (CO2) ze spalin, nebo jiného odpadního procesního plynu, ovšem CO2 se místo trvalého ukládání dále využívá. Oxid uhličitý je plyn, který má vysoké využití napříč celým průmyslovým sektorem a existuje tedy potenciál pro jeho využití. Opětovné využívání může zpomalit emise uhlíku do atmosféry a současně snížit spotřebu původních surovin. Student se v daném tématu zaměří na využití CO2 pro zvýšení růstu rostlin ve sklenících a zaměří se rovněž na záchyt CO2 v bioreaktorech. | Ing. Pavel Skopec, Ph.D. | |
33 | CCU technologie – Využití CO2 v chemickém průmyslu a výrobě druhotných paliv – Základní myšlenkou technologií CCU (Carbon Capture and Utilization) je zachytit oxidu uhličitého (CO2) ze spalin, nebo jiného odpadního procesního plynu, ovšem CO2 se místo trvalého ukládání dále využívá. Oxid uhličitý je plyn, který má vysoké využití napříč celým průmyslovým sektorem a existuje tedy potenciál pro jeho využití. Opětovné využívání může zpomalit emise uhlíku do atmosféry a současně snížit spotřebu původních surovin. Student se v daném tématu zaměří na využití CO2 jako chemické suroviny vhodné pro výrobu druhotných paliv. Daná technologie má výrazný potenciál rovněž z hlediska akumulace obnovitelných zdrojů energie. | Ing. Pavel Skopec, Ph.D. | |
34 | Termoemisní generátory (Thermionic converters – TECs) – pro přímou konverzi tepla na elektřinu. Cílem práce je na základě rešerše dostupné literatury zpracovat přehled aktuálně používaných (případně komerčně dostupných) TEC, jejich parametrů, oblastí nasazení – mobilní/stacionární aplikace, směrů vývoje, … | prof. Michal Kolovratník | |
35 | Balkónové fotovoltaické elektrárny – rešerše dostupných technologií zaměřená na parametry, výhody, nevýhody a podmínky provozu. | prof. Michal Kolovratník | |
36 | Univerzální zdroj tepla (GPHS)– práce bude zaměřena na rešerši informací o vývoji, parametrech, četnosti nasazení a způsobech využívání tohoto kompaktního zdroje tepla | Štěpán Filip | prof. Michal Kolovratník |
37 | Konverzní systém OTEC pro využívání energie moří a oceánu – práce bude zaměřena na rešerši informací o vývoji, parametrech, četnosti nasazení a způsobech využívání tohoto systému. | prof. Michal Kolovratník | |
38 | Kogenerační (KVET) systémy ve výkonové hladině 1 kW na bázi Stirlingova motoru – práce bude zaměřena na rešerši informací o vývoji, parametrech a komerční dostupnosti takových systémů a o provozních zkušenostech s jejich nasazením. | prof. Michal Kolovratník | |
39 | Kogenerační (KVET) systémy ve výkonové hladině 1 kW na bázi palivových článků (FC) – práce bude zaměřena na rešerši informací o vývoji, parametrech, komerční dostupnosti takových systémů a o provozních zkušenostech s jejich nasazením. | prof. Michal Kolovratník | |
40 | Konverzní systémy pro využívání energie vln – práce bude zaměřena na rešerši informací o vývoji, parametrech, četnosti nasazení a způsobech využívání těchto systémů. | prof. Michal Kolovratník | |
41 | Konverzní systémy pro využívání energie mořských proudů – práce bude zaměřena na rešerši informací o vývoji, parametrech, četnosti nasazení a způsobech využívání těchto systémů. | prof. Michal Kolovratník | |
42 | Systémy HDR a EGS pro využívání geotermální energie – práce bude zaměřena na rešerši informací o vývoji, parametrech, četnosti nasazení a způsobech využívání těchto systémů. | prof. Michal Kolovratník | |
43 | Potenciál nanotechnologií pro akumulaci energie – práce bude zaměřena na rešerši informací o možnostech nasazení a očekávaných přínosech nasazení nanotechnologií v oblasti akumulace. | prof. Michal Kolovratník | |
44 | Alternativní paliva pro energetiku – zejména paliva vyrobená z odpadu | Ing. Lukáš Pilař, Ph.D. | |
45 | Technologie záchytu CO2 ze spalin | Ing. Lukáš Pilař, Ph.D. | |
46 | Malé větrné elektrárny pro rodinné domy – Na trhu je dostupná celá řada nových konceptů větrných elektráren velmi malého výkonu, které lze instalovat i pro zásobování domácností elektřinou. Cílem práce je zpracovat přehled těchto zařízení a zhodnotit jejich užitné možnosti. | prof. Tomáš Dlouhý | |
47 | Plazmové zplyňování komunálního odpadu – Plazmové zplyňování je jednou z progresivních technologií pro energetické využití odpadů. Cílem práce je tuto technologii popsat, zhodnotit stav jejího vývoje a analyzovat výhody a nevýhody její aplikace. | Václav Viktorin | prof. Tomáš Dlouhý |
48 | Vodíkové technologie pro využití v domácnostech – práce bude zaměřena na rešerši informací o možnostech nasazení vodíkových technologií pro zajištění energetické soběstačnosti domácností. | Ing. Pavel Skopec, Ph.D. | |
49 | Chlazení fúzních elektráren | Lukáš Fidler | doc. Ing. Pavel Zácha Ph.D. |
50 | Volné téma dle zájmu studenta. | prof. Tomáš Dlouhý | |